Vyhledávání



Academia 

Lovci záhad

Otevřená věda

otevrena.jpg

Kalendář akcí

Dnes < 2014 >  < červenec > 
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o živé přírodě

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

Světlo jako problém

24.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140724-svetlo-jako-problem3.jpg

Syntéza fotosyntetických komplexů v buňkách sinic
 
Fotosyntéza představuje fundamentální biochemický proces, na němž závisí udržení naprosté většiny forem života na Zemi; její výzkum patří v našich zemích mezi tradiční již od dob bývalého Československa. Týmy pracovníků třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Josef Komendy a dr. Romana Sobotky se dlouhodobě věnují oboru, který lze označit jako molekulární biologie fotosyntézy. Fotosyntetické organismy přeměňují energii slunečního záření na formy využitelné i pro ostatní organismy včetně člověka.

Julius Lukeš členem Americké mikrobiologické akademie

24.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140724-julius-lukes-clenem-americke-mikrobiologicke-akademie.jpg

Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.

Genetický plán pšenice odhalen

17.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140717-geneticky-plan-psenice-odhalen1.jpg

Poslední krok před získáním úplné sekvence DNA důležité plodiny
Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický plán pšenice se podařilo odhalit díky využití chromosomové strategie, kterou vyvinul tým prof. Jaroslava Doležela v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR.

Pruhovaná rybička jako pomocník v hematologii

11.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140711-pruhovana-rybicka-jako-pomocnik-moderni-hematologie.jpg

Trendem moderního biomedicínského výzkumu je snaha minimalizovat pokusy na zvířatech, jako jsou myši či kuřata, a tam, kde je to možné, nahradit je vývojově jednoduššími modelovými organismy. To lze jen za předpokladu, že jsou u těchto organismů evolučně zakonzervované některé základní buněčné a fyziologické procesy, čímž je zachována podobnost s procesy v organismech složitějších. Jedním takovým biologickým modelem je i akvarijní rybička danio pruhované (zebřička). To, že je vhodným modelem ke studiu hematologických chorob, dokládají nyní i vědci z ÚMG AV ČR.

Jak vzniká „mokrý“ elektron?

8.7.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140708-jak-vznika-mokry-elektron.jpg

Prestižní časopis Nature Chemistry publikoval původní článek skupiny prof. Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR spolu s experimentátory na Curyšské univerzitě, který ukazuje, jak se ve vodě „rozpouští“ elementární částice – elektron. Každý, kdo někdy solil polévku, tuší, jak se ionty solí rozpouštějí ve vodném prostředí. Jak se ale ve vodě rozpouští elektron? Bude se tato záporně nabitá elementární částice rozpouštět podobně jako chloridový anion z kuchyňské soli, nebo se uplatní kvantově mechanické efekty a rozpouštění proběhne podle úplně jiného scénáře? Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Co všechno závisí na vnitřních hodinách lidského těla?

23.6.2014

http://avcr.cz/sys/galerie-obrazky/news-2014/140623-co-vsechno-zavisi-na-vnitrnich-hodinach-lidskeho-tela.jpg

Přednáška prof. Menakera ve FGÚ AV ČR
Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu význačných vědeckých osobností. Tentokrát do tohoto ústavu zavítá profesor Michael Menaker, významný americký vědec působící na University of Virginia. Jeho přednáška se koná 2. 7. 2014 ve 14 hodin ve FGÚ AV ČR v Praze-Krči a nese název „The Promise of Circadian Biology“ (Příslib cirkadiánní biologie). Prof. M. Menaker se po celý život zabývá cirkadiánním systémem, zejména denním programem a biologickými rytmy obratlovců. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Nový mikroskopický systém ve Fyziologickém ústavu AV ČR

4.6.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140604-fyziologicky-ustav-av-cr-spustil-provoz-noveho-mikroskopickeho-systemu.jpg

Fyziologický ústav AV ČR realizoval v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost projekt Mikroskopický systém (CZ.2.16/3.1.00/28034). Finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj byla využita na pořízení systému fluorescenční konfokální mikroskopie pro zobrazování genové exprese a zprostředkovaně i aktivity nervových buněk. Systém slouží k analýze fixovaných vzorků tkání a též ke sledování exprese během delšího časového úseku (24–48 h) v tkáňových kulturách živých buněk. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

UV světlo umožňuje detekci syndromu bílého nosu u netopýrů

4.6.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140604-ultrafialove-svetlo-umoznuje-detekci-syndromu-bileho-nosu-u-netopyru-03.jpg

Vědecký tým z České republiky a USA objevil šetrný a zároveň účinný způsob jak diagnostikovat u zimujících netopýrů syndrom bílého nosu. Badatelé, kteří pracují na problematice šíření a dopadů této závažné nemoci netopýrů, mohou od nynějška využívat novou metodu pro identifikaci postižených netopýrů – ultrafialové (UV) světlo. Pokud se UV světlem prosvítí křídlo postiženého netopýra, můžeme pozorovat charakteristickou oranžově-žlutou fluorescenci. Toto zbarvení vzniká v místech mikroskopických změn kůže. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Fyziologický ústav AV ČR oslavil 60. výročí svého založení

28.5.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140528-fyziologicky-ustav-av-cr-oslavil-60-vyroci-sveho-zalozeni.jpg

Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR, význačná česká výzkumná instituce v oblasti fyziologie a patofyziologie živočichů a člověka, oslavil ve středu 28. května 2014 60. výročí svého založení. Svátečního odpoledne v areálu biomedicínských ústavů AV ČR v Praze v Krči se zúčastnil i předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a další hosté. U příležitosti jubilea předala ředitelka FGÚ AV ČR RNDr. Lucie Kubínová, CSc., pamětní listy mimořádným osobnostem spojeným s minulostí i současností ústavu. Nad významem FGÚ AV ČR se poté ve svých vystoupeních zamysleli prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., a Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.

Změna klimatu zapříčiní nižší výnosy pšenice v Evropě

26.5.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/czech-globe.jpg

Vědci z centra CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vedli mezinárodní studii, jejíž výsledky uveřejnil v pondělí 26. května 2014 prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Climate Change. Tento výzkum poprvé systematicky analyzoval změnu v četnosti výskytu významných meteorologických extrémů, které zásadně ovlivňují výnosy polních plodin. Závěry studie nabízejí informace využitelné pro aplikaci vhodných pěstitelských adaptačních strategií. Studie vysílá signál, že v budoucnosti musíme očekávat vyšší frekvenci výskytu ročníků s nízkými výnosy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Mimořádný objev nového fotosyntetického organismu

13.5.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140513-mimoradny-objev-noveho-fotosyntetickeho-organismu.jpg

Tým vědců z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR v Třeboni objevil zcela nový druh fotosyntetického organismu. Fototrofní bakterie byla nalezena ve vzorku vody odebraném z mělkého sladkovodního jezera Tian-er-hu v poušti Gobi. K izolaci nového druhu bylo využito speciální infračervené zobrazovací zařízení vyvinuté v  MBÚ AV ČR v rámci projektu OP VAVPI Algatech. Důkladná charakterizace a kompletní sekvenace genomu prokázala, že získaný izolát AP64 náleží k málo známé skupině Gemmatimonadetes. Objev byl publikován v časopise PNAS – Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (viz abstrakt).

Čeští vědci zcela mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů

13.5.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140513-syndrom-bileho-nosu-Myotis-myotis-WNS.jpg

Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum je však stále choroba opředena celou řadou nejasností. Čeští badatelé nyní publikovali v prestižním mezinárodním vědeckém časopise PLOS ONE (viz abstrakt) nové poznatky, které zásadním způsobem mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů.

Hodnoticí systém negativních dopadů invazí nepůvodních druhů

12.5.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/140512-hodnotici-system-negativnich-dopadu-invazi-nepuvodnich-druhu1.jpg

Návrh ekologů z AV ČR otevírá cestu k Černému seznamu IUCN
Jedním z nejvýznamnějších průvodních jevů současného působení člověka na životní prostředí jsou celosvětové změny v rozšíření rostlinných a živočišných druhů v důsledku jejich úmyslného či neúmyslného přemísťování mimo oblasti jejich původního rozšíření. Invaze těchto nepůvodních druhů mají v mnoha případech značný negativní dopad (tzv. impakt) na místní společenstva a ekosystémy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR se nyní podíleli na publikaci v prestižním časopise PLOS Biology, která navrhuje hodnoticí systém různých typů těchto impaktů (viz abstrakt).

archiv