Vyhledávání



Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Kalendář akcí

Dnes < 2015 >  < březen > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o živé přírodě

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

Vědci z AV ČR objasnili, jak rostliny přeměňují světlo na teplo

4.3.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150304-svoboda.jpg

Prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology publikoval odborný článek vědeckých týmů Ing. Romana Sobotky, Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR (Centra Algatech v Třeboni) a prof. RNDr. Tomáše Polívky, Ph.D., z Biologického centra AV ČR a Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Jejich průlomový objev vysvětluje fyzikální podstatu přeměny světelného záření na tepelné, které probíhá ve světlosběrných komplexech rostlin. „Ty plní roli jakýchsi mikroskopických solárních panelů,“ vysvětluje Ing. Roman Sobotka, Ph.D. Pokud je ale absorbované energie příliš, hrozí poškození fotosystémů a světlosběrné komplexy velkou část energie přeměňují na teplo, čímž se jí bezpečně zbavují. Mechanismus tohoto děje odhalili právě vědci z AV ČR. Více v tiskové zprávě.

Výsledky výzkumu vědců z AV ČR publikoval prestižní časopis Nature Communications

12.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150212-susor.jpg

Co způsobuje poruchy dělení chromozomu u savčího vajíčka?

Tým dr. Michala Kubelky, dr. Andreje Šušora a dr. Martina Angera z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a jejich zahraničních kolegů učinil zásadní objev o příčině aneuploidie u vajíček, která postihuje až 35 % žen po 35. roce života. Chybějící či přebývající chromozom ve vajíčku může mj. vést ke vzniku Downova syndromu. Vědecký tým zjistil, že potlačení funkce molekulární dráhy mTOR, která je zodpovědná za syntézu specifických bílkovin na správném místě ve správném čase, či její narušení vede ke genomické nestabilitě, i když je vajíčko schopné být oplozeno spermií.

Nová technologie šetří čas vědcům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR

11.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150211-Ustav-molekularni-genetiky.jpg

České centrum fenogenomiky při Ústavu molekulární genetiky AV ČR využívá nové technologie modifikace genů ve výzkumných laboratořích díky spolupráci se společností Sigma-Aldrich. Ta českému centru fenogenomiky poskytla jako jedinému pracovišti v Evropě technologii Sigma CRISPR, včetně reagencií, konzultací a služeb specializovaných bioinformatiků pro editaci genů. „Zařazení nových technologií ušetřilo našim pracovníkům oproti konvenčním metodám více než 75 % času. Spolupráce nám umožňuje dále zlepšovat efektivitu poskytovaných služeb a držet krok s růstem počtu objednávek,“ vysvětlil doc. Radislav Sedláček, Ph.D., ředitel Českého centra fenogenomiky.

Výzkumný program Strategie AV21 pomáhá léčbě epilepsie

10.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150210-foto-tk-epilepsie.jpg

9. únor 2015 se stal historicky prvním Mezinárodním dnem epilepsie, kterou trpí téměř 50 milionů lidí z celého světa. Významným příspěvkem k této události byla tisková konference, kterou uspořádala Akademie věd ČR za účasti předních českých odborníků. Doc. MUDr. Jakub Otáhal, Ph.D. z oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR představil výzkumný program Strategie AV21 Kvalitní život ve zdraví a nemoci, jehož je koordinátorem. „Výsledky práce expertů z AV ČR jsou v klinické praxi intenzivně využívány zejména při lokalizaci epileptického ložiska před epileptochirurgickými zákroky,“ uvedl doc. Otáhal.

Prestižní evropský grant pro mladého vědce z Ústavu molekulární genetiky AV ČR

6.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150206-petr-svoboda.jpg

Biolog doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR získal významný grant Evropské výzkumné rady – ERC Consolidator Grant. Jeho projekt s názvem D-FENS byl vybrán z více než 2500 návrhů. Na dalších pět let tak vědeckou práci Svobodovy laboratoře podpoří dva miliony EUR. ERC Consolidator Grants jsou určeny mladým vědcům, kteří získali doktorát v rozmezí sedmi až dvanácti let před podáním návrhu, mají výrazně nadprůměrné vědecké výsledky vzhledem k danému oboru a jejich stupni kariéry a připraví vysoce kvalitní projekt s originálním nápadem.

Biotechnologický ústav AV ČR získal přístroj pro cílený sběr jednotlivých buněk CellCelector

5.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150205-cell-celector.jpg

Oddělení genové exprese ve spolupráci se Servisním pracovištěm kvantitativní a digitální PCR Biotechnologického ústavu AV ČR (BTÚ) získalo unikátní systém pro izolaci jednotlivých buněk. Jedná se o volně konfigurovatelný nástroj pro automatický přenos jednotlivých buněk nebo buněčných kolonií. „Systém bude využíván například k výběru cirkulujících nádorových buněk z pacientských vzorků,“ vysvětluje Vlasta Korenková z BTÚ. Přístrojové vybavení bude využíváno nejen pracovníky BTÚ, ale je k dispozici i externím zájemcům prostřednictvím servisního pracoviště.

Přelomový výsledek výzkumu prof. Jiřího Neužila

28.1.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150128-prelomovy-vysledek-vyzkumu-prof-jiriho-neuzila.jpg

Nádorová buňka, které nefungují mitochondrie kvůli chybějící mitochondriální DNA, umí tyto funkční organely získat z jiné buňky, tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který „přepíše učebnice“, poznamenává popularizační webový portál IFLScience.

Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR zjistil, že rakovinné buňky zbavené mitochondriální DNA, poté co jsou vneseny do příjemce (myši), mají schopnost „obnovit“ svou mitochondriální DNA tak, že ji získají z buněk hostitele. „To vede k obnovení mitochondriální funkce mitochondrií v rakovinných buňkách. Výsledkem je, že tyto buňky opět získají schopnost tvořit nádory“, říká prof. J. Neužil.

Jak velké ionizující záření snese naše DNA?

22.1.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150121-cover-jacs-pavel-jungwirth.jpg

Prof. Pavlu Jungwirthovi a jeho kolegům z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími pracovišti se podařilo určit redoxní potenciály jednotlivých bází DNA ve vodném prostředí. To se dosud nikomu nepodařilo. „Práce je výsledkem společného pětiletého úsilí teoretiků a experimentátorů,“ komentuje prof. Pavel Jungwirth. Výstupy výzkumu pomohou jak v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, tak třeba v léčbě nádorů. Výsledky otiskl ve svém prvním letošním čísle prestižní časopis Journal of the American Chemical Society a na svou obálku umístil ilustraci z tohoto článku.

Průlom v laserové technologii

13.1.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150113-borane-laser.jpg

První boranový laser na světě vyvinuli v Ústavu anorganické chemie AV ČR

Vědci z Ústavu anorganické chemie AV ČR pod vedením dr. Michaela G. S. Londesborougha ve spolupráci s kolegy ze Španělské národní rady pro výzkum vyvinuli nový typ laseru na čistě anorganické bázi. Sloučenina boru a vodíku z roztoku vyzařuje modré světlo a může se stát základem nových moderních laserů, které by byly ekologičtější i ekonomičtější. Borany přitom vědci použili k získání laserového světla vůbec poprvé v historii. Výsledky výzkumu publikoval prestižní odborný časopis Nature Communications. Podrobnosti v tiskové zprávě.

 

Jak vznikl život na Zemi či ve vesmíru?

10.12.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141210-jak-vznikl-zivot-na-zemi-ci-ve-vesmiru-logo.jpg

Nové poznatky publikované v prestižním časopisu PNAS

 

Výzkumný tým v čele s profesorem Svatoplukem Civišem a doktorem Martinem Ferusem (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) a skupina doktorky Judith Šponerové (Biofyzikální ústav AV ČR) se zaměřily na simulaci podmínek panujících při událostech o vysoké hustotě energie, které mohly vést k syntéze základních molekul genetické informace. Jejich vědecká teorie předpokládá, že stavební bloky živých struktur objevujících se na Zemi před asi 4–3,85 miliardami let vznikly z molekuly formamidu následkem impaktů během období silného bombardování povrchu Země mimozemskými tělesy.

Hipokampus a epizodická paměť

8.12.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141208-hipokampus-a-epizodicka-pamet.jpg

Fyziologický ústav AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu význačných vědeckých osobností. Tentokrát do Fyziologického ústavu AV ČR zavítá Dr. Eva Pašťálková, která působí na Janelia Research Campus. Její přednáška se koná 17. prosince 2014 ve 14 hodin v přednáškovém sále Fyziologického ústavu AV ČR v areálu Akademie věd ČR v Praze-Krči pod názvem „Hippocampus and episodic memory“ (Hipokampus a epizodická paměť). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vyhlídky na účinnější léčbu rakoviny prostaty

21.11.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/logo-umg.jpg

Díky každoroční kampani mezinárodní organizace Movember Foundation se stal listopad neoficiálně měsícem rakoviny prostaty. Je to druhé nejčastější onkologické onemocnění u mužů a jen v České republice si tuto diagnózu vyslechne každý rok až 5 000 mužů. Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR přicházejí s novými poznatky, které by mohly v budoucnu přispět k účinnější léčbě pacientů s karcinomem prostaty. Publikovány byly v mezinárodním odborném časopisu Cell Death & Differentiation letos v červenci (viz abstrakt).

Ústav experimentální medicíny AV ČR získal nové přístroje

11.11.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141111-ustav-experimentalni-mediciny-av-cr-ziskal-nove-pristroje.jpg

Dva nové investiční projekty, které byly dokončeny s využitím prostředků z Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost, a to v celkové výši 29 950 000 Kč, představili v pondělí 10. listopadu 2014 Kč pracovníci Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) Akademie věd ČR v Praze-Krči. Ústav tak získal nejmodernější přístrojového vybavení do nově vzniklého Výzkumného centra genomiky a proteomiky a též do Laboratoře pokročilého zobrazování živých tkání. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě ÚEM AV ČR.

archiv