Vyhledávání



Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Kalendář akcí

Dnes < 2015 >  < červenec > 
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Akademický bulletin / Živa

abicko ziva

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o živé přírodě

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

Vědci z AV ČR budou zkoumat lesy na šesti kontinentech

22.6.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150622-vyzkum-v-pralese.jpg

ECR Advanced Grant jim umožní mj. postavit jeřáb uprostřed tropických pralesů

 

Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR získal prestižní grant Evropské rady pro výzkum. Více než tři miliony eur využije na studium složitých vztahů lesních ekosystémů na šesti kontinentech, v tropických novoguinejských pralesech pro tyto účely dokonce postaví padesátimetrový jeřáb. Výzkum bude hledat odpovědi na otázky, jak by vypadaly lesy zcela bez hmyzu nebo proč žije většina hmyzích druhů v tropickém pralese a ne třeba v našem podnebí. Výsledky přispějí k pochopení ekologických principů, podle nichž se jednotlivé druhy rostlin a hmyzu samy poskládají do fungujícího lesního ekosystému, a budou tak důležité i pro ochranu biologické rozmanitosti lesů.

Vědci AV ČR se podílejí na rozkrývání tajemství mořského planktonu

19.6.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150619-biologicke-centrum-science.jpg

Tým parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podílí na jednom z největších a nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti, TARA Oceans, který si vůbec poprvé v lidské historii klade za cíl zmapovat mikrosvět v mořích po celé planetě. Výsledky výzkumu o rozmanitosti eukaryotického planktonu publikoval renomovaný časopis Science. Během expedic napříč světovými oceány nasbírali vědci vzorky z více než tří set planktonních společenstev a po podrobných analýzách tak obsáhli poprvé celou šíři biodiverzity eukaryotického planktonu. Vědci chtějí zobecnit nové poznatky o množství, struktuře a uspořádání eukaryotického života v našich oceánech. Tyto výsledky pravděpodobně změní učebnice biologie a přispějí k nové klasifikaci planktonu.

Cenu Velvyslanectví Francie získala i vědkyně z AV ČR

18.6.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150618-ceny-francie001.jpg

Na slavnostním předání cen mladým českým vědcům Velvyslanectvím Francie a jeho partnerskými společnostmi Pierre Fabre Médicament, BULL/Atos, Sanofi, Solvay CR, Centrem excelence IT4Innovations a Českou společností chemickou ve čtvrtek 18. 6. převzala první cenu za farmacii Mgr. Eva Řezníčková. V Laboratoři růstových regulátorů (společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci) se věnuje výzkumu protinádorových látek. „Testujeme protinádorové účinky nových inhibitorů cyklin-dependentních kináz, což jsou enzymy zapojené v regulaci buněčného cyklu. Naše látky již ve velmi nízkých koncentracích dokážou blokovat dělení nádorových buněk a zároveň v nich indukovat programovanou buněčnou smrt. Tyto výsledky jsme potvrdili i v rámci mé stáže ve Vídni pomocí testů na myších modelech,“ uvedla Mgr. Řezníčková.

Nový mikroskop ve Fyziologickém ústavu AV ČR umožní studovat onemocnění mozku

17.6.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150617-mikroskop.jpg

Současný biologický výzkum vyžaduje snímání vzorků s vysokou selektivitou a dobrým prostorovým a časovým rozlišením. Toho dosahují moderní špičkové konfokální mikroskopy, využívající laserového zdroje světla. Nový skenovací konfokální mikroskop s dvoufotonovou excitací právě uvádí do provozu ve Fyziologickém ústavu AV ČR, kde rozšíří možnosti špičkového výzkumu, ale i technické a časové kapacity pokročilé mikroskopie. Přístroj Leica SP8 AOBS WLL MP pořídili z podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj a vědcům umožní pokročilé studium neurovývojových a neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například autismus, epilepsie či Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Cílem výzkumu je porozumět mechanismům vzniku těchto chorob a pomoci tak při hledání nových léčebných postupů.

Očkování v České republice – přínosy a rizika

3.6.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150603-SEMINAR-foto-1.jpg

V úterý 2. června se v prostorách Poslanecké sněmovny PČR uskutečnil seminář „Očkování v ČR – přínosy a rizika“. Akce pod záštitou předsedy PS PČR Jana Hamáčka a předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše se konala v rámci cyklu seminářů „Vědecké poznatky – základy pro lepší, konkurenceschopnou společnost“, organizovaných na základě Memoranda o vzájemné podpoře a spolupráci obou zmíněných institucí z r. 2012. Skutečnost, že zásluhou této společné aktivity se za tři roky existence uskutečnila více jak desítka velmi užitečných seminářů, které významně přispěly k obecnější osvětě nejen mezi členy Poslanecké sněmovny PČR, ale i mezi širší veřejností, připomněl ve svém úvodním slově předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš

 

Den fascinace rostlinami

15.5.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150515-den-fascinace-rostlinami.jpg

Evropská organizace pro rostlinnou biologii (European Plant Science Organisation, EPSO) vyhlásila 18. květen 2015 Dnem fascinace rostlinami. Účelem této mezinárodní aktivity, do níž se zapojilo více než 50 zemí světa, je ukázat evropské i světové veřejnosti, že rostliny a je-jich výzkum jsou klíčové pro společnost, zemědělství, životní prostředí a ekonomiku – dnes i v budoucnosti. Nejrůznější akce přiblíží veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají. Řadu populárně-vědeckých akcí organizují kromě mnoha výzkumných institucí, univerzit, botanických zahrad, muzeí či firem také pracoviště Akademie věd ČR (Ústav experimentální botaniky AV ČR, Biologické centrum AVČR, Botanický ústav AV ČR). Program akce naleznete zde. Leták ke stažení zde.

 

Vědci z AV ČR otevírají nové možnosti výzkumu jednovrstvých materiálů

7.5.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150507-anvil.jpg

Tým Mgr. Otakara Franka, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR představil jednoduchou experimentální metodu manipulace elektronové struktury jednovrstvého sulfidu molybdeničitého (MoS2). Vědci pomocí tlaku působícího kolmo na vrstvu sulfidu změnili jeho charakter z polovodiče na kov. „Jedná se však jen o demonstraci možností, které nám mechanická deformace dává – rodina chalkogenidů přechodných kovů, do které patří sulfid molybdeničitý, zahrnuje celou plejádu materiálů, které bychom rádi uměli měnit pomocí správně zvolené deformace tak, jak by vyžadovala konkrétní aplikace,“ upřesnil Frank. Přesné a jednoduché ovládání energie zakázaného pásu má velké využití zejména v optoelektronice (např. transistory) nebo pro využití sluneční energie (např. solární články nebo štěpení vody). Práci publikoval prestižní časopis Nano Letters.

Překvapivé souvislosti mezi rostlinami a tuberkulózou

28.4.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150428-bakterie-tuberkulozy.jpg

Významný objev se podařil mezinárodnímu týmu, jehož členy byli prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc., DSc., a Mgr. Ondřej Novák, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů při Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci). Vědci zjistili, že rostlinné hormony cytokininy hrají důležitou roli v infekčnosti bakterií tuberkulózy. „Naše práce je důležitá pro pochopení mechanismu, proč bakterie způsobující tuberkulózu jsou tak odolné a dokáží proniknout i přes bariéry imunitního systému,“ vysvětluje prof. Miroslav Strnad. Poprvé ukazuje, že cytokininy ve své podstatě nejsou signální látky pouze u rostlin, ale jsou významné i v živočišné a bakteriální říši. „Mají mnohem více funkcí, než se předpokládalo,“ doplňuje Ondřej Novák. Článek publikoval prestižní časopis Molecular Cell.

Srdce ve zdraví i nemoci

10.4.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150410-logo-fyz.jpg

Experimentální výzkum a moderní kardiochirurgická léčba srdce budou tématem přednášky prof. MUDr. Bohuslava Ošťádala, DrSc., a prof. MUDr. Jana Pirka, DrSc., kterou pořádá Fyziologický ústav AV ČR v rámci cyklu „Lidské tělo ve zdraví i nemoci“. Prof. Ošťádal je významným vědcem Fyziologického ústavu AV ČR, zabývá se experimentální vývojovou kardiologií a je předsedou Mezinárodní akademie kardiovaskulárních věd. Známý kardiochirurg prof. Pirk, přednosta Kardiocentra a Klinky kardiovaskulární chirurgie IKEMu, mj. jako druhý na světě voperoval pacientovi místo srdce dvě čerpadla. Přednáška se koná ve středu 15. dubna 2015 v 17 hodin ve velkém sále Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Místa si prosím rezervujte na e-mailu: diana.moosova@fgu.cas.cz.

Brněnští vědci posouvají pozorování rostlin na dosud nevídanou úroveň

25.3.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150325-upt-borovice.jpg

Nová metoda slibuje efektivním výběrem plodin odolných vůči suchu přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty

Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. „Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,“ potvrzuje Ing. Vilém Neděla, Ph.D., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. „S novou metodou přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,“ věří prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity. Metoda byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.

Experti řešili výzvy uplatnění výsledků výzkumu v praxi

18.3.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150318-konference-bc-2.jpg

Ve dnech 17.–19. března pořádá Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích mezinárodní konferenci „Výzkum a aplikace“. Cílem je navázat efektivní spolupráci mezi akademickou a průmyslovou sférou. V kongresovém centru se setkávají specialisté zabývající se transferem technologií s vědci, průmyslovými partnery i politickými zástupci, aby diskutovali o aktuálním vývoji. Mezi prezentovaná témata patří směřování a vývoj transferu technologií v České republice a v zahraničí, metodika hodnocení výsledků výzkumu, otázky týkající se centralizace transferu technologií, budoucnost spin-off společností a prodeje licencí, dopady programu Horizon 2020 na aplikovaný výzkum a další. Na konferenci rovněž vystoupil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, který představil novou strategii  Akademie věd ČR pro 21. století. Podrobnosti v tiskové zprávě.

Pálivé papričky tlumí bolest, zjistili vědci z AV ČR

17.3.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150317-papricka.jpg

Mezi nejznámější aktivátory „receptorů bolesti“ TRPV1 patří kapsaicin – pálivá sloučenina obsažená v chilli papričkách. Tyto receptory se nacházejí především v periferním nervovém systému. „Naše pokusy ukázaly, že významnou modulační úlohu při přenosu informace vyvolávající bolest mají TRPV1 receptory na centrálních výběžcích neuronů míšních ganglií. Zablokováním aktivity těchto receptorů dojde k výraznému snížení patologicky zvýšené citlivosti na mechanické a tepelné podněty, která je symptomem řady chronických bolestivých stavů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu MUDr. Jiří Paleček z oddělení Funkční morfologie Fyziologického ústavu AV ČR. Výsledky výzkumu by v budoucnu mohly přispět k vývoji účinnějších a cílenějších léků pro léčbu bolesti a zkvalitnit tak život pacientů. Více v tiskové zprávě.

Vědci z AV ČR připravili virus HIV aktivovaný světlem

12.3.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150311-konvalinka-nature-communications.jpg

Otevírá se nová cesta ke zkoumání životního cyklu retrovirů

 

Tým doc. RNDr. Jana Konvalinky, CSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a z Přírodovědecké fakulty UK spolu s kolegy z Univerzity v Heidelbergu vyřešil klíčový problém studia životního cyklu viru HIV – synchronizaci virové kultury. „Tento nástroj nám poprvé umožní pozorovat vznik zralé, infekční virové částice HIV v reálném čase,“ vysvětluje doc. Konvalinka. Průběh zrání viru je obtížné studovat, při experimentech se ve tkáňové kultuře vždy vyskytují viry v různých fázích vývoje. Sjednotit je se dosud vědcům nedařilo. Objev publikoval prestižní časopis Nature Communications.

archiv