Vyhledávání



Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Akademický bulletin / Živa

abicko- ziva

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Optonika 2011

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o neživé přírodě

I. Oblast věd o neživé přírodě

Prestižní mezinárodní ocenění pro vědce z FZÚ AV ČR

14.4.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160414-wohlfarth-prize.jpg

Dr. Jörg Wunderlich přednesl The Wohlfarth Lecture – přednášku, která patří mezi nejvýznamnější mezinárodní ocenění v oboru magnetismu. Wunderlich, který byl do loňského roku nositelem Fellowshipu J. E. Purkyně ve Fyzikálním ústavu AV ČR, kde nadále pracuje díky svému ERC Synergy grantu, je prvním vědcem působícím v ČR, jemuž se tohoto uznání dostalo. Toto ocenění je udělováno od roku 1989 jedné významné osobnosti v oboru ročně. Wunderlich jej získal za svou práci v oblasti spintroniky, zejména za objevy, které otevírají nové cesty k využití magnetických jevů v mikroeektronických a optoelektronických součástkách.

Unikátní přístroj pro datování geologických procesů

12.4.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160412-alphachron.jpg

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH) vybudoval novou laboratoř, vybavenou unikátním přístrojem Alphachron pro datování geologických procesů. Ten dokáže určit dobu, kdy minerál zchladnul pod určitou teplotu, což lze využít v geologii i archeologii. „Metoda spočívá v měření stopového obsahu hélia, které vzniká radioaktivním rozpadem uranu, thoria a samaria v minerálech jako je apatit, zirkon apod. Minerály jsou v Alphachronu zahřívány laserem, aby se uvolnilo hélium, jehož obsah pak přístroj změří,“ uvedla vedoucí Oddělení neotektoniky a termochronologie ÚSMH RNDr. Petra Štěpančíková, Ph.D.

Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Ió

8.4.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160408-vitezna-cam-brezen2016.png

Česká astrofotografie měsíce

 

Jupiter je obří plynná planeta, která obíhá více než pětkrát dále od Slunce než Země, má průměr 11x větší než Země, 1320x větší objem a 300x větší hmotnost. Zatímco okolo naší planety obíhá jediný satelit, náš Měsíc, Jupiter má těchto souputníků 65. Ty nejjasnější objevil v roce 1610 Galileo Galilei a měsíce dostaly jména Ió, Európa, Ganymed a Kalistó. Na snímku Pavla Prokopa jsou dobře viditelné dva z nich i se stíny, které vrhají na povrch planety. Černé, téměř kruhové skvrnky jsou stíny, vpravo od nich na pozadí jsou viditelné oba měsíce.

Úspěch českých vědců z AV ČR: 68 speciálních sond je součástí projektu WEST

6.4.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160406-01.JPG

V roce 2015 požádal Institute for Magnetic Fusion Research of the French Atomic Energy Commission (IRFM CEA) ve francouzském Cadarache Ústav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP) o výrobu speciálních komponent pro svůj nový projekt WEST, který bude využit pro podporu realizace tokamaku ITER, druhého nejdražšího mezinárodního vědeckého projektu historie. Na konci února 2016 byl do Francie dodán systém 68 Langmuirových sond, jejichž design, vývoj a výrobu kompletně provedl tým tokamaku COMPASS v ÚFP. „Mezi ÚFP a IRFM CEA již řadu let funguje cenná oboustranná spolupráce, která zahrnuje experimenty prováděné již na tokamaku CASTOR a nyní na tokamaku COMPASS,“ zdůraznil ředitel ÚFP RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.

Družice HITOMI se rozpadla na pět kusů

1.4.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160401-hitomi.jpg

Způsobila to exploze nebo srážka s tělesem meziplanetární hmoty?
 

Družice HITOMI (alias ASTRO - H), na jejíž měření v rentgenovém oboru, ve kterém ze zemského povrchu pozorovat vesmír nemůžeme, se těšili i vědci z Astronomického ústavu AV ČR, zažila pořádnou destrukci. Pro americkou agenturu NASA a japonskou agenturu JAXA je to velmi špatná zpráva. „Hitomi měla na palubě velmi citlivý mikro-kalorimetr, který umožňoval naměřit rentgenová spektra s nebývalým rozlišením v energiích. Od družice se očekávaly průlomové objevy o kupách galaxiích, temné hmotě a energii i o aktivních galaktických jádrech,“ komentoval událost Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR.

Profesor Willke přednášel o prvním přímém pozorování gravitačních vln

31.3.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160331-02.jpg

Na pozvání Fyzikálního ústavu AV ČR přijel na návštěvu České republiky významný člen kolaborace LIGO prof. Benno Willke z Institutu Alberta Einsteina a Leibnizovy univerzity v Hannoveru v Německu. Před zaplněným sálem v hlavní budově AV ČR přednášel o fenomenálním pozorování z 14. září 2015, kdy obě větve detektoru LIGO v USA, jak v Hanfordu ve státě Washington, tak v Livingstonu v Louisianě, zaznamenaly jedinečný signál, který způsobilo splynutí dvou černých děr, každé o hmotnosti zhruba 30 Sluncí, ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných let. Šlo o vůbec první pozorování gravitačních vln, sto let po zveřejnění Einsteinovy obecné teorie relativity, která je předpověděla.

Sirius B na fotografii Karla Sandlera

10.3.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160310-cam-unor-2016.png

Česká astrofotografie měsíce

 

Hvězda Sirius přitahovala pozornost lidí i celých národů od nepaměti. Je po Slunci nejjasnější hvězdou oblohy a také nejbližší hvězdou, kterou můžeme vidět pouhýma očima z našich krajů. Sirius je vzdálen pouhých 8,6 světelného roku. Podle Psí hvězdy, jak se také Siriovi říkalo, se řídily kalendáře. Ve skutečnosti se ale jedná o dvojhvězdnou soustavu. A právě fotografické zachycení slabší složky, tedy Siria B, je docela oříšek. V současné době je Sirius B ve fázi velmi horkého bílého trpaslíka s uhlíkovým jádrem a héliovou atmosférou s teplotou 25 000 Kelvinů.

Unikátní fotografie přírodních katastrof nově dostupné on-line

15.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160215-obr.jpg

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR postupně digitalizuje unikátní archiv více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních zřícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i zahraničí pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků, který vznikal téměř sto let. „V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu,“ uvedl vedoucí Oddělení inženýrské geologie ÚSMH Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.

Revoluce v astrofyzice – vědci objevili gravitační vlny

12.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160212-gravitacni-vlny.jpg

Vědcům se poprvé podařilo přímo detekovat gravitační vlny. Podle odborníků je to začátek zcela nové éry zkoumání vesmíru. Existenci gravitačních vln předpověděl téměř před sto lety v rámci své všeobecné teorie relativity Albert Einstein. Gravitace se šíří ve vlnách jako například světlo, místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Nepřímý důkaz o existenci gravitačních vln získali vědci v 70. letech minulého století na základě výpočtů, které byly oceněny Nobelovou cenou. Včerejší oznámení ale podává první přímý důkaz. O komentář objevu jsme požádali prof. Jiřího Chýlu z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Kometa viditelná téměř pouhým okem

12.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160212-cam-leden-2016.jpg

Česká astrofotografie měsíce

Kometa s označením C/2013 US10 byla objevena 31. října 2013 v rámci programu Catalina Sky Survey. Krátce po objevu nebyla ještě rozpoznána kometární charakteristika tělesa a bylo mu přiděleno planetkové označení 2013 US10. Až pozdější pozorování odhalila, že se jedná o kometu. Ta od objevu stále zjasňovala, až se na počátku roku 2016 dostala téměř k hranici viditelnosti pouhým okem. Navíc se pyšnila dvěma ohony. Kometa Catalina nepatří mezi potenciálně nebezpečné objekty a vzhledem k její dráze se s ní už dokonce asi nikdy nepotkáme.

Její Excelence malajsijská velvyslankyně navštívila ELI Beamlines

11.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160211-hilase-eli-malajsie.jpg

Dne 11. února 2016 její Excelence velvyslankyně Malajsie Nadzirah Binti Osmanová navštívila laserová centra ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech. Ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Jan Řídký, manažer projektu ELI Beamlines Roman Hvězda společně s vědeckým koordinátorem projektu HiLASE Tomášem Mockem provedli její Excelenci laserovými centry. Součástí prohlídky byl odborný výklad laserových a experimentálních vědců s cílem seznámit Nadzirah Osmanovou s výzkumnými programy, které se v obou centrech plánují realizovat. Své dojmy shrnula takto: „Velice působivé. Věřím, že Malajsie v blízké buducnosti naváže s centrem ELI spolupráci.“

Nejvýkonnější světový laser ponese jméno Krakatit

2.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160202-pojmenuj-superlaser.jpg

Nejvýkonnějším laserem, který kdy lidstvo postavilo, bude Krakatit. Jméno, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl Ladislav Valerián, účastník soutěže Pojmenuj superlaser, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR a časopisem Vesmír. V jejím rámci dostaly jména i další budoucí lasery projektu ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Vítěznými návrhy se staly Amos, Lucifer, Avoja a pro dva lasery v sousedním centru HiLASE porota zvolila jména Perla a Bivoj.

Projekt ASCIMAT pro rozvoj scintilačních materiálů

29.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160129-fzu-tz.jpg

Dne 21. ledna 2016 byl odborným setkáním ve Fyzikálním ústavu AV ČR zahájen evropský projekt „Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oblasti pokročilých scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu AV ČR“. Scintilační materiál pracuje jako konvertor, který dokáže foton vysokoenergetického (rentgenového nebo gama) záření nebo energii dopadající částice (elektrony, protony, ionty) přeměnit na skupinu fotonů z oblasti ultrafialového až viditelného (UV/VIS) záření, které je pak možné s velkou citlivostí převést na elektrický signál běžnými fotodetektory a ten dále zpracovat.

archiv