Vyhledávání



Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Akademický bulletin / Živa

abicko ziva

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Optonika 2011

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o neživé přírodě

I. Oblast věd o neživé přírodě

Pluto jako z dob minulých

3.8.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/2015_3q_07_020.gif

Česká astrofotografie měsíce
 
V roce 1930 objevil Clyde Tombaugh na fotografiích v blinkkomparátoru tehdy již 15 let předpovězenou „planetu X“, pojmenovanou později na návrh jedenáctileté Venetie Burneyové Pluto. Podobné snímky nyní pořídil i Milan Antoš, autor vítězné fotografie červencového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. Kombinace dvou problikávajících snímků (pořízených v rozmezí 73 minut) simuluje pohled do blinkkomparátoru, který přiváděl do okuláru střídavě pohled totožné oblasti na dvou fotografických deskách. Vítězné snímky zároveň ukazují úžasný pokrok. Zatímco Clyde Tombaugh pořizoval expozice i hodinové, nyní můžeme zachytit slabou trpasličí planetu Pluto expozicí trvající jen 15 sekund. Více v tiskové zprávě.

Největší gama observatoř světa bude v Chile a na Kanárských ostrovech

21.7.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150721-gama-laborator-vizualizace.jpg

Na svém zasedání 15. a 16. července 2015 vybral za účasti českých zástupců kontrolní výbor observatoře Cherenkov Telescope Array (CTA) umístění největší světové sítě teleskopů pro pozorování vysokoenergetického gama záření. Na jižní polokouli se bude stavět v poušti Atacama v Chile a na severní polokouli na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově La Palma. Hlavní vědecké cíle CTA jsou pochopení vzniku a role kosmického záření ve vesmíru, studium procesů v blízkosti černých děr a zkoumání chování hmoty za extrémních podmínek. V České republice se projektu CTA účastní Fyzikální ústav AV ČR a Univerzita Karlova v Praze, připravuje se též zapojení Univerzity Palackého v Olomouci.

Pluto ve středu zájmu

13.7.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150713-pluto.png

V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi. Po opuštění Pluta a soustavy jeho měsíců bude New Horizons cestovat dále do tzv. Kuiperova pásu. Více v tiskové zprávě.

Hlava Štíra ve vesmíru

7.7.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150707-ceska-astrofotografie-mesice-cerven-2015.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Vítěznému snímku z června 2015 téměř rovným dílem vévodí několik astronomicky úchvatných objektů. Nejjasnější hvězda letního souhvězdí Štír s krásným jménem Antares se ztrácí v mlhovině vytvořené jejím vlastním vyvrženým materiálem. Načervenalá barva této hvězdě dala dokonce i jméno, připomínající podobně zbarveného Arese, jak říkali staří Řekové Marsu. Antares se již pozvolna blíží ke konci svého aktivního života. Během několika stovek tisíc let vybuchne jako supernova. Již nyní je ve fázi červeného obra a jeho rozměr je vskutku úctyhodný. Pro zajímavost – pokud by byl na pozici našeho Slunce, tak by se i planeta Mars pohybovala poměrně hluboko v jeho řídkém tělese. Více v tiskové zprávě.
 

Jedinečná příležitost k pozorování noční oblohy

19.6.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150617-konjunkce.jpg

V sobotu 20. června 2015 večer, tedy jeden den před letním slunovratem, nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají s Měsícem dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Nejlepším časem pozorování bude přibližně 22. hodina SELČ. Obloha sice bude ještě především nad západem, kde planety a Měsíc nalezneme, stále ještě hodně světlá, ale s ohledem na nápadnost objektů nebude obtížné uskupení spatřit. Pro pozorování bude ideální místo s dobře odkrytým západním obzorem, nejlépe na kopci nebo z vyšších pater budov.

Přelet ISS přes Slunce

9.6.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150609-ceska-astrofotografie-mesice-kveten-2015.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Květnový vítězný snímek Richarda Kotrby v soutěži Česká astrofotografie měsíce přináší odpověď na otázku, jak vypadá letadlo či družice vyfotografovaná přes dalekohled se Sluncem na pozadí. Mezinárodní kosmická stanice (ISS) byla ve chvíli pořízení záběrů 498 km daleko. Kolem Země se ISS pohybuje rychlostí téměř 28 000 km za hodinu, Zemi tak oběhne za 92 minut a doba přeletu na pozadí Slunce trvala necelou sekundu. Upoutají nás především sluneční panely, ale vidíme i jednotlivé moduly Mezinárodní kosmické stanice – obrysy laboratorního modulu Destiny, modulu Kibó i modulu Columbus. Na druhé straně, za centrální příhradovou konstrukcí, pak tušíme první modul Stanice Zarja, užívaný v současné době jako sklad. Více v tiskové zprávě.

Okolí galaxií ve Velkém voze

12.5.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150512-astrofotografie-mesice-duben-2015-pech.jpg

Česká astrofotografie měsíce


Galaxie M 81, kterou na snímku Pavla Pecha poznáte podle nádherných spirálních ramen, se nachází asi 11,8 milionu světelných let od nás. Druhá galaxie nese označení M 82, je znatelně menší (na snímku vlevo protáhlý útvar) a nevypadá na první pohled jako spirální galaxie. Poslední pozorování ale odhalila, že i tato galaxie má spirální ramena. Byla však dlouho skryta, neboť M 82 je k nám nevhodně natočena a také se známky spirálních ramen ukrývají za komplexní strukturou galaktického prachu a plynu – nesmazatelné stopy po interakci s blízkým galaktickým sousedem. Obě galaxie jsou od sebe vzdálené jen 130 000 světelných let a navzájem se gravitačně výrazně ovlivňují. Vznikají v nich oblasti s masivní tvorbou nových hvězd. Jsme tak svědky dlouhotrvajícího gravitačního zápasu dvou galaxií, na jehož konci bude pouze jediný vítěz. Více v tiskové zprávě.

Expedice vesmír hledá kosmonauty pro let k asteroidu

9.4.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150409-expedice-vesmir-2015.jpg

Úkolem pro posádku rakety, která ve třetím ročníku popularizační soutěže pro děti ve věku 10–15 let odstartuje simulovaným letem do vesmíru, je zachránit lidstvo před srážkou čtyřkilometrového imaginárního asteroidu se Zemí v roce 2045. Doletět k němu, odebrat vzorky a poté nejvýkonnějším laserem světa odklonit těleso z jeho dráhy. Děti se během přípravy na let setkají s vědci z Akademie věd ČR, kteří je připraví na vše, co na své kosmické pouti budou potřebovat. „Naši specialisté posádku vyškolí tak, aby při své misi dokázala ovládat výkonné lasery,“ láká budoucí kosmonauty vedoucí projektu ELI Beamlines Roman Hvězda z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Jupiter se třemi měsíci

8.4.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150408-astrofotografie-mesice-brezen-2015-Sandler.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Planety sleduje nejen Hublleův kosmický dalekohled, ale prolétají kolem nich také sondy a zblízka je snímkují. Vyfotografovat planetu a její měsíce ze zemského povrchu není ale vůbec snadný úkol. Brilantní fotografie se povedla RNDr. Karlu Sandlerovi, který nejen podrobně zachytil pásovou strukturu Jupitera, ale dokonce i detaily na třech z jeho čtyř největších měsíců. Těch má Jupiter přes šedesát. Na vyfotografovaném měsíci Io je řada neustále aktivních sopek. Vybuchují a vyvrhují magma do vesmíru do vzdálenosti více než 300 kilometrů. Měsíc Europa zase naplňuje vědce nadějí, že v jeho hlubinném oceánu slané vody půjde nalézt stopy mimozemského života. Více v tiskové zprávě zde.
 

Brněnští vědci posouvají pozorování rostlin na dosud nevídanou úroveň

25.3.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150325-upt-borovice.jpg

Nová metoda slibuje efektivním výběrem plodin odolných vůči suchu přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty

Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. „Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,“ potvrzuje Ing. Vilém Neděla, Ph.D., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. „S novou metodou přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,“ věří prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity. Metoda byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.

Čím je Venuše jedinečná?

9.3.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150309-ceska-astrofotografie-mesice.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Snímek Jaroslava Trnky ukazuje „setkání“ Venuše, Marsu a Měsíce v únoru 2015. Planeta Venuše, pojmenována Římany po jejich bohyni krásy a lásky, má mnoho výsad. Jako jediná je pojmenována po ženě, byť bohyni. Ze všech Slunce obíhajících známých planet má nejmenší excentricitu, pouze 0,007. Obíhá tedy Slunce téměř přesně po kružnici. Po Slunci a Měsíci bývá nejjasnějším objektem na obloze. Aby toho snad nebylo málo – rotuje kolem své osy ze všech planet naší sluneční soustavy nejpomaleji, a to v intervalu 243,16 dne. Navíc rotuje od východu k západu, namísto od západu k východu jako většina ostatních planet. Proč tomu tak je, vědci zatím s určitostí nevědí.

Jupiter dominuje únorové obloze

5.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150205-jupiter.jpg

Největší planeta sluneční soustavy bude 6. února 2015 v 19 hodin v opozici se Sluncem. To znamená, že se bude nacházet přesně na opačném konci oblohy než Slunce, a bude tedy vidět po celou noc. Zítra v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, na vzdálenost 4,346 AU, tj. asi 650 milionů kilometrů. Podmínky pro pozorování tohoto plynného obra budou tedy velmi příznivé. Jupiter se nyní nachází na hranici souhvězdí Lva a Raka a vystupuje až 55 stupňů vysoko nad jižní obzor. Na obloze jej poznáme snadno, po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy. V letošním roce nás čekají ještě dva mimořádné úkazy – 20. března částečné zatmění Slunce a 28. září úplné zatmění Měsíce.

Vítězný snímek zachytil jednu z nejjasnějších komet posledních let

4.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150204-ceska-astrofotografie-mesice-leden-2015.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně spolu s Peterem Aniolem pořídili úžasný portrét komety C/2014 Q2 Lovejoy, pronikající nejen hluboko do kometární komy, ale i do jemných detailů prachového a plynného ohonu. Snímek ukazuje shluky materiálu i vlákna v ohonu komety, která byla na noční obloze pozorovatelná pouhýma očima i v České republice. Obraz vznikl složením celkem jedenácti záběrů s dlouhou expozicí. Profesor Druckmüller je mimo jiné znám nejlepšími snímky zatmění Slunce na světě.

archiv